ostatní metody

Rozdíl mezi BMB-procesem a jinými metodami a odstraněním řas z fasád:

Povrchová pěnová metoda na bázi kyseliny peroctové:

Poškozené zdi a povrchy jsou nastříkány/napěněny a tento postup je vícekrát opakován. Přitom by se mělo dosáhnout toho, že účinné látky vodíku a kyseliny peroctové proniknou pomocí nasazených pěnových tenzidů do vrchní vrstvy zdi a tím se dosáhne vyblednutí v kombinaci s dezinfekcí. Ačkoli je při tomto procesu vyhlášeno, že dojde k reakci a vyseparování vrchních organických materiálů z ošetřované zdi, musí být při tomto postupu dosaženo stupně schnutí, aby zdi následně mohly být odčerpány průmyslovými vysavači. Tento plošný mechanický proces musí být následně pojištěn přímo na ošetřovaných místech zdi HEPA filtr systémy.

Výhody:

ošetřované plochy mohou být pomocí pěnového procesu vizualizovány

Nevýhody:

na zdi zůstávají zbytky kyseliny octové v kombinaci se silnou změnou hodnoty pH

žádné odstranění podhoubí

nutné mechanické zpracování povrchů

dlouhé narušení vůně ošetřovaného prostoru – octový zápach!

ve zdi zůstává alergický potenciál

možné nasazení jen na velmi suchých zdech

nebezpečné látky zůstávají trvale ve vrchních vrstvách zdi

díky zůstatkům kyseliny octové vzniká po dezinfekci dodatečná živná půda pro nově nalétané plísně!

Mlžná metoda:

Poškozený prostor je ošetřen dezinfekčním prostředkem metodou suché mlhy. Nasazené dezinfekční prostředky jsou natolik zředěné, že mohou být bez váhání použity ve vnitřních prostorách. Často se pracuje s vonnými tyčinkami, aby se vizualizovala cirkulace vzduchu. Protože má tento proces jen povrchový inaktivující účinek, je v profesionálním oboru prováděno mechanické zpracování (např.: hadříky z mikrovlákna) opticky poškozených zdí, aby bylo možné zvýšit úspěch při zbavování se plísní.

Výhody:

žádné nasazení nebezpečných látek

prostory mohou být velmi rychle opět používány

Nevýhody:

žádné vyhubení plísní ve zdi!

žádné odstranění podhoubí!

jen krátkodobý dezinfekční efekt prostorového vzduchu!

není použitelný venku

je nutné mechanické zpracování povrchů

Skvrnová metoda – alkalizace:

Plísní napadené plochy zdí jsou nejprve buď předem ošetřeny louhem a následně přemalovány barvou na zeď, nebo je louh přímo přimíchán do barvy. PH-hodnoty na ošetřené zdi jsou vždy nad pH 10 a brání proto růstu plísní. Teprve po velmi dlouhé době lze růst plísní znovu opticky postřehnout.

Výhody:

velmi rychle pozitivní optický efekt

Nevýhody:

žádné vyhubení plísní ve zdi!

žádné odstranění podhoubí!

ve zdivu zůstává alergický příp. patogenní potenciál

nebezpečné látky zůstávají trvale na povrchu zdi – jen zrovna nejsou viditelné!

žádná dezinfekce vzduchu

Metoda „Do it yourself“ (udělej si sám):

Pro domácí kutily se nabízí mnoho prostředků na odstranění plísní. Je velmi jednoduché koupit si lahvičku a potom postříkat plísní napadené místo. Tento proces je většinou dvojstupňový, protože jsou nabízeny také prostředky na stabilizaci plísní. Protože jsou tyto biocidy volně k dostání a tím nasazovány nekontrolovaně, jsou tyto produkty nabízeny v silně zředěném uživatelském roztoku.

Výhody:

rychlé provedení

Nevýhody:

žádné vyhubení plísní ze zdi!

žádné odstranění podhoubí!

ve zdivu zůstává alergický příp. patogenní potenciál

biocidy zůstávají trvale na povrchu zdí

žádná dezinfekce vzduchu

„EKO“ – metoda:

Protože u mnoha lidí panuje velká většinou neodůvodněná skepse vůči chemikáliím, vznikají pokusy stát se pánem plísňové problematiky pomocí domácích prostředků. Přitom se využívá značného počtu zdánlivě neškodných látek, jako jsou například alkohol, ocet, soda, prostředky na mytí nádobí apod. Kombinuje se použití s mnohou drhnoucí mechanikou (kartáče, kartáče na násadě, otýpky).

Výhody:

provedení ve vlastní režii

pozitivní optický výsledek po ošetření

Nevýhody:

žádné vyhubení plísní ze zdi!

žádné odstranění podhoubí!

ve zdivu zůstává alergický příp. patogenní potenciál

chemikálie (soda, prostředky na mytí nádobí) zůstávají trvale na povrchu zdi

žádná dezinfekce vzduchu

mechanické poškození ošetřeného povrchu

použitím octa se živná půda pro plísně dále rozroste!

Metoda odfrézováním:

U omítnutých zdí může být po napadení plísní odstraněna vrstva malty. Touto metodou se odstraní plísně a plísňové podhoubí ze zdi. Protože je podstatné strojové použití, mohou být tyto práce provedeny jen zkušenými firmami.

Výhody:

odstranění plísňového podhoubí

Nevýhody:

žádné vyhubení plísní ze zdi

díky vysoké prašnosti zůstává alergický a patogenní potenciál ve formě prachu

následně jsou nutná velká stavební sanační opatření

poškozené místnosti nemohou být po dlouhé časové období využívány

použití výlučně na omítnuté zdivo

velké zatížení vzduchu v místnosti

vysoké náklady

Skvrnová metoda v kombinaci s dezinfekčními prostředky:

Aby bylo možné docílit rychlých a cenově výhodných výsledků na vymalovaných površích, je při tomto postupu rovnou přidán do barvy na zeď dezinfekční prostředek. Povrchová inaktivace existující plísně ve zdi nastane již po pár minutách od ošetření.

Výhody:

rychlé pozitivní optické výsledky

místnosti mohou být velmi rychle znovu využívány

Nevýhody:

žádné vyhubení plísní ze zdi

žádné odstranění podhoubí!

ve zdivu zůstává veškerý alergický a patogenní potenciál

velké zatížení kvůli zůstávání biocidů ve vrchní vrstvě barvy

použití výlučně na vymalované povrchy

Odstranění plísní a řas z izolovaných fasád – srovnávací metody!

 

 

U fasád (zaizolovaných styroporem s omítkou obsahující plast) se hromadí mnoho problematických zvláštností. U omítnutých (cihla) zdí nebo monolitických stavebních těles je při silném slunečním záření teplota absorbována ve zdivu. U těchto zdí pak dochází „jen“ k podmíněnému povrchovému zahřátí. V chladu noci je tato teplota ze zdi opět odevzdávána do okolí. Poté se nekoná žádné silné ochlazení povrchu zdi. Zvláště v zimě se stanovují tyto regulující okolnosti. Nedochází pak k žádnému příp. jen velmi minimálnímu překročení rosného bodu ve zdivu a rosný/mrznoucí bod je stále ve vnějším prostoru zdi.

Kvůli vnější izolaci už nemůže objem zdi tuto regulaci pustit, protože díky izolaci už nemůže do zdiva proniknout žádná tepelná energie. Potom je možné zjistit, že se při slunečním záření izolované plochy neuvěřitelně zahřejí a při ochlazení se povrch hned ochladí. Toto je možné báječně sledovat termo kamerami, neboť při studených vnějších teplotách jsou povrchy fasád vždy studené – oproti tomu u nezaizolovaných domů je absorbovaná tepelná energie opět odevzdávána a tím jsou fasády vždy teplejší než jejich okolí.

Je třeba vždy zjistit, že po provedené izolaci vnějšího pláště budovy vlhkost vnitřních prostor stoupá, obytné klima se silně zhorší a je tím stimulován sklon k růstu řas/plísní. Obecná vlhkost ve zdivu stoupá, protože „vysoušení“ se může konat jen přes vnitřní prostory. Po úspěšné vnější izolaci je tedy třeba zvolit zcela jiný postup větrání a obývání, protože jinak bude vždy podporován růst plísní a řas.

Plastová omítka na styroporu a mříži podléhá silným teplotním výkyvům na základě chybějící teploty vyrovnávající účinek , které vedou již po krátké době (díky odpadnutí změkčovadel) k vytváření mikrotrhlin. Tyto mikrotrhliny zahajují kontinuální pronikání vlhkosti, mikroorganismů a organických částic (např. pylu, prachu apod.) a budují v omítce živnou půdu. Tyto živné půdy jsou pak využívány velmi přizpůsobenými mikroorganismy (zelené/červené řasy) jako potrava a představují po několika letech optický problém.

Látková výměna a život těchto mikroorganismů mají dalekosáhlý zničující účinek na fasády, trvanlivost a spojení mezi jednotlivými vrstvami. V mnoha případech může dojít kvůli prasklinám a dírám po hmoždinkách k průniku mikroorganismů, takže může být zjištěný nárůst řas dokonce i v obytném prostoru. Vzájemná přítomnost plísní (uvnitř) a řas (venku) podporuje dodatečně oboustranný růst a tím obecné urychlení zničení stavební substance. To představuje problém masivních staveb – u izolovaných dřevěných závor/dřevěných domů může dojít ke statickým problémům díky podporovanému růstu dřevo zničujících hub.

U z venku viditelných barviv v prasklinách a dírách po hmoždinkách se může vždy vycházet od prostoupení až ke stavební substanci.

Celková sanace takto poškozeného domu by byla možná jen po odstranění vnější izolace. V případě plošného porostu řas je jediná možná forma sanace úplné vynětí nahromaděných mikroorganismů a částeček špíny.

Přetření (malířské práce) by problémy s barvou zakrylo a představovalo by jen optické opatření na nějaký čas. Povrch by již po krátké době znovu tvořil mikrotrhliny a s novou silou by nechal růst nahromaděné kolonie jako předtím.

Ošetření biocidy by mělo za následek povrchovou dezinfekci = vyhubení mikroorganismů. Pokud by byly nasazeny ještě dodatečné bělící účinné látky (např. chlor), dosáhne se také optických efektů, které však nechají hlavní problém ve fasádě zcela nedotčený. Nahromaděné částečky a podhoubí zůstanou tímto opatřením zcela ušetřeny a již po krátké „odpočinkové fázi“ najdou mikroorganismy odumřelý organický materiál vlastního druhu a využijí ho jako spolehlivou živinu k ještě rychlejšímu růstu.

Mechanické postupy (např. čištění vysokým tlakem) využívají účinnost dopadající mechaniky k fyzickému odstranění nežádoucího materiálu a barviv. Výše jmenované částečky a části mikroorganismů budou z vrstvy omítky částečně odvrhnuty pryč, na druhou stranu v hlubších vrstvách omítky budou zapracovány. U takovéhoto procesu je dodatečná nevýhoda silného mechanického zatížení vynětím změkčovadel tak jako tak už poškozeného umělého materiálu. Velká množství vlhkosti jsou vtlačena do fasády a garance výrobce fasádových firem (které fungují až 30 let!!!) budou bezpředmětné.

Pokud se zkombinují jen chemická předošetření s mechanickým čisticím procesem, budou při nasazení bělících příp. tenzidových ošetření zesíleny následující mechanické efekty. Optické výsledky jsou lepší, avšak stupeň poškození celkové stavební substance je také mnohonásobně vyšší.

 

Jak se při takovýchto „ošetřeních“ zajistí údajná „trvalost“?

Protože se fasády vždy nacházejí venku, dochází nutně ke kontaktu všech ploch s vnějším vzduchem. Vnější vzduch s sebou nese značný počet mikroorganismů a částeček, takže hned dochází k obsazení. Provádí-li se na vnějších fasádách mikrobiologické obtisky, může se každou chvíli zjistit mikrobiologie – proto nemůže být dána žádná „garance“ sterility.

Trvalost může být proto dána jen optickými parametry. Optická omezení kvůli mikrobním činnostem se prokazují vždy tvořením kolonií, které se na základě přibývající dimenze stanou pro lidské oko viditelnými. Úkol tedy může být jen ten, zničit tvoření kolonií na fasádách. To se stane buď pomocí zárodky redukujícího blokujícího nátěru, nebo díky masivnímu nasazení agresivních chemikálií. Ve všech případech může být po určité časové období opticky viditelná kolonie/tvoření barviv zajištěno, avšak vlastní problematika tvoření řas v/na omítkách izolovaných fasád bude zesílena. Dodaná vlhkost do fasády může unikat jen dovnitř a představuje v dalším kroku zesílené nebezpečí růstu plísní. Takovéto pseudo garance jsou v obvyklém případě poskytovány maximálně na 5 let, avšak tato „garantovaná“ časová období představují pro fasády na stavbách velmi těsné časové období, neboť solidní užívání budovy by mělo být zajištěno nejméně pro jednu nebo více generací.

Patentovaný BMB proces není žádný způsob přemalování, vysokého tlaku, čištění nebo dezinfekce, nýbrž proces odstranění plísní/řas. Všechny organické částečky a všechna mikrobiologie vč. barviv jsou bez zaznamenání vlhkosti a proudící mechaniky zcela vytaženy z izolované omítky. Pat. BMB postup zajišťuje po ukončení postupu úplné odstranění řas a plísní a veškerých organických částeček. Nedochází k žádné změně hodnoty pH, takže nanesený omítkový materiál nemůže být poškozený a tím může být zajištěna neomezená trvanlivost. Mikropóry, které představují problematické přístupové brány do fasády, nejsou v dalším kroku uzavřeny, nýbrž pomocí pat. BMB procesu pasivovány a lehce zúženy. Tak může být v dalším kroku zajištěno, že nové zárodky najdou kvůli změněné povrchové textuře málo prostoru k útoku. Povrchové vysychání po dešti a sněhu se koná na základě zvětšeného povrchu na povrchu fasády rychleji a tvoření kolonií je proto ztíženo.

Pat. BMB postup slibuje trvalost výsledků po odstranění plísní/řas na fasádách díky úplnému odstranění mikroorganismů, které je způsobují. Stavební substance není nikdy poškozena. Optické „garance“ na určité časové období nezhodnotitelných parametrů firma BMB Gebäudehygiene GmbH v souvislosti se seriózními fasádními pracemi nedává.