Plísně

Co jsou plísně obecně? 

Plísně jsou mikroskopické houby, které rostou všude tam, kde je dostatek vlhkosti. Ve venkovním prostředí rostou nejčastěji na rostlinném odpadu a v půdě. Mohou růst v širokém rozmezí teplot, většinou rostou dobře při teplotě kolem 25 °C. Proto se plísním nejvíce daří v přírodě od jara do podzimu a po celý rok v domech s vlhkými zdmi. Na zdech jsou živinami pro plísně mikročástečky organické hmoty z ovzduší.

Plísně však dokáží růst a rozmnožovat se i při teplotách pod 10 °C, víme, že rostou např. i na potravinách v lednici. Takže mohou růst i na zdech bytů, ve kterých se příliš netopí.

Plísně se rozmnožují rozrůstáním mycelia a spórami. Spóry jsou rozmnožovací útvary plísní. Po dopadu na vlhké místo s živinami začne spóra plísně klíčit, poté roste a vytváří reprodukční orgány. Z nich jsou do okolního prostředí uvolňovány zralé spóry. Ty jsou velmi malé a lehké, a tak jsou unášeny vzduchem na velké vzdálenosti. Vysoké koncentrace spór plísní v ovzduší jsou pro zdraví člověka nebezpečné, protože může dojít ke vzniku alergického onemocnění včetně astma bronchiale. Alergie ovlivňuje průběh řady infekčních onemocnění. Obecně lze říci, že alergici jsou k infekcím vnímavější a infekce u nich mohou mít těžší průběh. Plísně mohou poškozovat zdraví člověka i jinými způsoby. Při růstu produkují těkavé organické látky, některé z nich člověk vnímá jako plísňový zápach. Tyto látky mohou poškozovat sliznice dýchacích cest, dráždí oči, v nose a krku, způsobují bolesti hlavy a podráždění pokožky. Některé druhy plísní mohou způsobit i velmi závažná onemocnění, např. po vdechnutí spor patogenních druhů plísní mohou v tělních orgánech spory vyklíčit a růst, což se projeví orgánovými mykózami. Rozvoj těchto patogenních druhů  může vyvolávat i na povrchu těla různá kožní onemocnění, záněty oční rohovky a další.